Tvorivá spoločnosť

Moje dcera letos maturovala. Celou dobu na střední škole tvrdila, že ve studiu pokračovat nebude, protože ji škola nebaví. Minulý rok však strávila část prázdnin na brigádě a pak rovnou naskočila do maturitního ročníku. O víkendech občas brigádničila, přes týden měla docela záběr v škole. A potom se přihlásila nemoc, která se opravdu dlouho vlekla.

Začarovaný kruh

Lékaři i přes všechnu snahu nemohli najít příčinu jejích obtíží. Práce, škola, nemoc. Všichni jsme se za svůj život s tímto kolotočem setkali. Je to takový začarovaný kruh – buď půjdete marodit, ale přijdete o peníze, nebo máte peníze, ale doba rekonvalescence se prodlouží, pokud se vlastní nemoc ještě nezkomplikuje. Samozřejmě, že dcera do práce nemusela, ale chtěla. Byla to její volba a je dospělá, tak jsme jí alespoň vyjádřili podporu, že se opravdu honit nemusí. Možná jsme mohli přitlačit, přikázat, cokoliv. Ale jela ve svém kolotoči dál. Každopádně školu úspěšně dokončila a už jsme jezdili po přijímačkách na vysokou.

Studium nebo práce?

Jak to? Vždyť už studovat nechtěla? Nechtěla, ale prý si uvědomila, že se ještě potřebuje ve svém oboru zdokonalit. Nakonec přiznala, že se jí nechce do práce. Že jí ta brigáda stačí. Včera po třetí dvanáctce mi říká: „Mami, jak to můžete vydržet? Chodit do práce každý den? Vždyť nemáte skoro žádný volný čas! Já jsem tak unavená, a to se nemusím o nikoho starat, nemusím vařit ani uklízet…!“

Jak to můžeme vydržet? Ptám se občas i sama sebe. Musíme. Máme zodpovědnost vůči dětem. Když se přidá půjčka a nebo nenadálé výdaje, tak se prostě zapřete. Ale je to vůbec ten život, jaký bychom chtěli?  Já jsem se stala dobrovolníkem v Tvořivé společnosti, protože chci žít v lepším světě. Ve světě, kde se budu moci uzdravit, aniž by to bylo na úkor rodinného rozpočtu. Ve světě, kdy budu mít více času na sebe, a kdy děti nebudou muset studovat jen proto, že se jim nechce do kolotoče, do kterého jsme zabředli my.  Že si budou moci vybrat povolání podle svého talentu a ne podle výplaty, kterou pak budou dostávat.

Je mi jasné, že se najde někdo, kdo řekne, že by se z toho „kola pro křečky“ dalo vyskočit. Ano, asi dalo, ale v tomto spotřebitelském formátu je to vždy něco za něco. 

Lucie

zdroj:creativesociety.com