Tvorivá spoločnosť

Včera jsem četla článek o tom, jak lidé hledají vodu na Marsu. Nepřijde vám to absurdní? Mně ano. Politikové nám vypráví pohádky o tom, jak nejsou peníze na věci, které by zásadním způsobem mohli usnadnit životy mnoha lidí. Je zajímavé, že na takové absurdnosti jako hledání vody na mrtvé planetě, nebo na zbrojení finance jsou. Neskutečné množství peněz! A věřte, že nejsou čisté. Ti největší mozkové kapacity vyvíjí technologie, které  jsou módní a vydělají na nich místo toho, aby vyvíjeli  technologie, které jsou opravdu přínosné pro všechny a které zajistí naši budoucnost. K čemu nám bude nejnovější mobil, když za pár let nebudeme mít čeho se napít? Proč hledáme vodu na jiné planetě a své si nevážíme? Pitné vody rapidně ubývá, tak jako i jiných zdrojů. V první řadě musíme řešit klimatické změny, protože pokud nebudeme těmto otázkám věnovat dostatečnou pozornost, z naší planety se taky stane planeta bez života.

Všichni si myslíme, že máme dostatek času a my tomu věříme, protože nás krmí lží o boji s CO2. Oni to za nás vyřeší a my budeme moci v klidu spát. Jen nám tedy něco zpoplatní, něco zakážou a my se uskromníme. Pravda je taková, že nám zbývá méně času, než si myslíme. Samotní vědci moc dobře vědí, jak je vážná situace s klimatem a že antropogenní faktor CO2 je úplně zanedbatelný. Probíhající klimatické změny prostě nesouvisí s lidskou činností. Značné poškození ekologie planety však ano. No, mnozí vědci se bojí povědět pravdu. Buď proto, že by přišli o prestiž nebo by úplně ztratili místo. Jsou i tací, kterým bylo vyhrožováno, pokud vyjdou s pravdou na povrch, ale oni i přesto mluví. To jsou čestní lidé. Takových moc v dnešní společnosti není. Kdyby se problémy řešily od podstaty věci, namísto toho, aby se metly pod koberec, nemuseli bychom čelit takovým problémům a už dávno bychom žili v jiné společnosti, na vyšší úrovni.

Jenže ve spotřebním formátu nejde o lidi, ale o spotřebu. Hrajeme divadýlko na to, jak je všechno báječné, ale ve skutečnosti se tento systém střemhlav hroutí do konečného finále, protože nemyslí na budoucnost. Vždyť to víme všichni, ale nechceme si to přiznat, že jsme ovládáni a že jednou o ten falešný “klid”  přijdeme. Není přece normální lhát, zavírat oči před neštěstím druhého, okrádat své občany a ignorovat očividná fakta. Ano, politici jsou také pouze loutkami, ale ani jim, ani tomu procentu nejbohatších lidí na světě se klimatické události nevyhnou. Bunkr je nezachrání. Otázka je, zasloužíme si přežít, když tohle vše, co se děje, dopustíme a necháváme se ovládat? Máme jedinou příležitost něco udělat, protože pak už bude pozdě. 

Píše se, že před takovými 2204 lety př.n.l. celou zemi zasáhla katastrofální potopa a to se zachovalo v mnoha kulturách světa. Máme už vědecké důkazy na to, abychom mohli potvrdit, že taková potopa skutečně byla a smetla předchozí civilizaci. Proč by se nemohla opakovat?  I planeta dýchá a závisí jen na nás, jestli budeme žít nebo budeme zahubeni. Přiznat si tohle všechno a připojit se k Tvořivé společnosti bude první krok k obrácení monády. Vytvoříme takovou společnost, kde bude radost žít a která má budoucnost i pro další generace. S pomocí spojeného vědeckého potenciálu pak budeme mít čas dát do pořádku i ekologii.