Tvorivá spoločnosť

Včera v práci (v domově se zvláštním režimem) jsem podávala stravu naší klientce a protože má už polykací problémy, dáváme jí mixovanou stravu. Jídlo nevypadalo zrovna vábně. Každý den stejná konzistence, stejná barva a nejspíš i chuť. Na pokoji byla zapnutá TV a zrovna dávali dobře známou show o vaření. V televizi prezentovali ta nejlahodnější jídla, která si umíme představit. Podívala jsem se do očí klientky, které, jak jsem z nich četla, by si všechny ty dobroty daly, a pak na odporné jídlo, které měla na talíři. Bylo mi líto, že už se nikdy pořádně nenají a nic si nevychutná. Pomyslela jsem si, jak je celý tenhle svět a společnost absurdní. Něktěří lidé a jejich čím dál víc, trpí hladem a nedostatkem vody, a jiní se předbíhají v tom, kdo uvaří z těch nejexotičtějších surovin za drahé peníze. Neříkám, že vybrat si z nejlepších jídel je špatné, ale správné by bylo, aby si to mohl dovolit každý. A i lidé, kteří kvůli zdravotním problémům špatně polykají, si zaslouží, aby jídlo na pohled hezky vypadalo,  bylo chutné a nutričně vyvážené.

Naši uživatelé si platí nemalou částku peněz, avšak jídlo, které dostávají, této sumě neodpovídá. Už na první pohled je vidět, že jídla jsou připravována z nejlevnějších surovin, že jsou nevýživná a z umělých přísad.  Nájem budovy je asi dost  drahý, do toho se musí platit energie a všechny ty nezbytné věci pro ubytované seniory, tak se zřejmě šetří jinde.  No, snad alespoň teplo bude, i když to v dnešní situaci není vůbec jisté. Myslím, že tato zařízení si brzy nikdo nebude moci dovolit, protože jediné, co nás bude zajímat bude to, zda si budeme mít čím zatopit nebo zda budeme mít co jíst. A budeme moci platit 30 nebo 40 000 měsíčně za péči o staré rodiče či prarodiče, když se den ode dne všechno zdražuje? Jak si s tím poradíme?

V Tvořivé společnosti toto nebudeme muset vůbec řešit, protože na prvním místě bude vždy Člověk a jeho potřeby. Nebude existovat, aby někteří měli blahobyt a jiní strádali. Nebude to o kvantitě, ale o kvalitě. Žádné uměle vyvolané krize, války, pandemie, hladomor a 1% lidí, kteří by nám diktovali, jak máme nebo nemáme žít. Pojďme si vzít zpátky do rukou moc, kterou jsme dobrovolně odevzdali jiným a povýšit hodnotu lidského života na nejvyšší úroveň, která mu patří. 

B.

zdroj: cretivesociety