Protože se poslední dobou začaly psát o projektu, jehož jsem součástí, takové všelijaké podivnosti, tak mě napadlo, že napíšu, jak vlastně funguje projekt Tvořivá společnost v praxi z pohledu člověka, který se ho účastní.
Takže nikdo není v žádném speciálním seznamu, nemá průkazku ani neplatí příspěvky, protože to není žádná organizace.
Všechno, co dělám (v mém případě nejčastěji korektury přeložených textů, ale i další věci) si volím a vybírám sama. Taky to dělám, kdy můžu a chci. Nikdo mě nepopohání a nic nenutí, maximálně požádá. VŠECHNO JE DOBROVOLNÉ. A já jsem fascinovaná, že to funguje, a taky tím, co se lidi v projektu během času naučili. Třeba dabovat, stříhat videa, streamovat, psát články. Řadu let se vydávaly noviny, pořádají se setkání s lidmi, rozhovory, dokonce vzniklo několik obrovských celosvětových konferencí a spousta dalších věcí, třeba i nová krásná přátelství. Spolupracují lidi snad ze 180 zemí světa. Každý dělá, co umí.
Cílem je informovat ostatní o návrhu, abychom se společně pustili do vytváření nového krásného světa pro všechny, a to se podle mě dá udělat, jen když se spojíme.
Teď se snažím pochopit, jak to udělat v tak obrovském rozsahu. Asi to spojení musí jít přes společný cíl. Opakovaně slyším, že se nedokážeme spojit ani v rámci obce, tak jak se můžeme spojit v rámci planety? A já si myslím, že znám už více vesnic včetně té, kde žiju, kde už to spojení pomalu, rok za rokem nastává a mám z toho radost. Je jasné, že nějaké nesrovnalosti jsou, netvrdím, že ne. Ale lepší se to. Tak proč by to nešlo i v rámci celého státu i celé Země.
Umíte si představit, co by to bylo za krásu žít v takovém světě? Že by se dařilo nejen mně, mým blízkým a přátelům, ale všem, dokonce i těm, kteří teď třeba kloudně nemají co jíst a kde spát. I nám by se líp spalo, kdybychom věděli, že se nikde neválčí, nezabíjí, neničí se domovy lidí a nikdo nikde nemá hlad a nepije špinavou vodu, protože čisté je málo. Takhle to vidím já.
A účastníkem projektu se člověk nestane tím, že se do něho nahlásí (i když to je samozřejmě taky prima), ale když začne v tom směru něco podnikat. Např. si ten projekt nastuduje a mluví o něm dál.
My se teď nejvíc věnujeme tématu klimatu, protože bychom chtěli po našich vládách, aby v tomto směru začaly, nejlépe okamžitě, velmi vážný a důkladný průzkum toho, co se s ním děje a co můžeme jako lidstvo udělat.
Proto by pomohlo, kdyby každý, kdo by si pro tyto účely přál vytvoření celosvětového vědeckého centra, to dal nějakým způsobem najevo. Musí to chtít opravdu velké množství lidí, aby se tím příslušné instituce začaly zabývat. Tady je ten tlak zespoda důležitý a zřejmě nutný. A jakým způsobem to udělat? No třeba právě přes sociální sítě, mluvit o tom s lidmi, psát… Čím víc lidí, tím je právě víc nápadů. To už je přece vyzkoušené. A jestli jste dočetl někdo až sem, tak děkuji za vyslechnutí.
K.
zdroj: creativesociety.com; fórum Globálna kríza. Zodpovednosť
Celá debata | RSS tejto debaty