Včera, když jsem v práci ukládala paní do postele, pracuji v sociálních službách, na pokoji byla puštěná TV a běžel dokument o hladomoru a nedostatku vody. Vzpomněla jsem si na fórum Jsme lidé. Chceme žít. Zazněli tam informace, které nejsou pro uši a oči příjemné, nicméně znát pravdu je nezbytné. Protože když nepovíme pravdu, tak co se změní? Pravda sice bolí, ale přináší jakousi svobodu.
Příklad ze života:
U nás v práci se dlouho tajilo před vedením i hygienou, že je nedostatek personálu a když měla přijít nějaká kontrola, vždy se to nějak sehrálo. Pečovatelům rozdali sesterská trička a bylo to. Copak takové věci problémy vyřeší? Každý se jistě setkává denodenně s podobnými absurditami. Naoko je vše dokonalé, ale pod rouškou té dokonalosti je jen přetvářka a lidé kvůli ní trpí. Kdyby byl opravdovou hodnotou život člověka, k takovým situacím by nedocházelo. O všechny by bylo postaráno s citem. Důstojně. A také by vše fungovalo správně, protože ve společnosti, kde je nejdůležitější život člověka, je zodpovědnost základním principem fungování společnosti.
Jak můžeme dopustit, aby ještě lidé v 21.století umírali hlady a žízní, když máme všechny potřebné technologie, aby měli všichni všeho dostatek? Věděli jste, že dítě, které hladoví, nemá nikdy už předpoklad rozvíjet se tak intelektuálně jako děti, které hlady netrpí? Potenciál člověka, který by mohl přinést světu užitek pro všechny, zbytečně pohasl.
Také se zbytečně umírá na malárii a stačili by sítě do oken za pár korun… Dějí se hrozné věci, o kterých běžný člověk nemá třeba ani ponětí. Války, otroctví lidí, zneužívání a prodej lidských orgánů na černém trhu, peklo uprchlických táborů, manipulace s informacemi…Je z toho těžko.
Pokud neukážeme, že jsme lidmi, nemáme právo obývat tuto planetu. Naše planeta je jako rodící žena se silnými stahy, která se usilovně snaží přivést dítě na svět a my jsme to dítě, které se dere ven. Společným úsilím a potenciálem, jenž představuje lékař, se nám povede uvidět světlo světa. V případě, že budeme dál lhostejní k osudu lidí, kteří trpí, matka, jenž představuje klima, nám přes veškěrou snahu nedokáže pomoc, protože její imunita je slabá a naše vůle k životu příliš malá. Život si člověk musí zasloužit a pokud si ho neváží, přijdou krize. Těmi právě procházíme. Nedej Bůh, aby lidé dál zbytečně umírali při klimatických katastrofách, na hlad či nemoce. Pokud nezměníme základ fungování společnosti, pokud nezměníme formát, nemáme šanci ustát klimatické změny a krize, které se budou zhoršovat. Prosím, aby si každý upřímně odpověděl, v jakém světě chce dál žít. A třeba si pustil toto fórum. Je to jako léčba šokem. Dokonale probere a přinutí člověka jednat a informovat druhé. Máme poslední šanci na změnu.
Zdroj: creativesociety.com; Fórum: Jsme lidé. Chceme žít
Celá debata | RSS tejto debaty