Běžím do práce. Jako vždy na poslední chvíli. Míjím lidi, kteří stejně jako já, pospíchají na autobus, aby stihli další navazující spoje. Po ránu jsem často nevrlá a dokáže mě rozhodit i prkotina. Když se podívám na lidi kolem, vidím, že i oni uvnitř se sebou bojují. Odrážíme se jak zrcadla jeden od druhého. Někdy bych si přála vstát do práce v klidu, […]

Dneska jsem zjistil, jak je evakuační zavazadlo důležité. O půl 6 ráno zazněl v hotelu hluk budíků a lidí. Standardní záležitost. Lidé vstávají a jdou do práce. Probudil jsem se, a ucítil jsem štiplavý kouř. V polospánku mě napadlo: „Kuchař připálil vajíčka, to se občas stává“. Po chvilce bylo ticho. S dobrým pocitem jsem usínal. Štiplavý kouř […]

Neviem, koľko času uplynulo. Menej než sekunda. Ani som sa nestihla spamätať. Ohlušujúca rana, vystrelené airbagy, v aute zápach od výbušniny, rozsvietené všetky svetlá. Pocítila som náraz. Pozrela som sa na manžela, ktorý sedel za volantom. „Si v poriadku?“ spýtala som sa. Prikývol. Odľahlo mi, netušila som, čo sa vlastne stalo, no bola som šťastná, že sme nažive. […]