Tvorivá spoločnosť

Dneska jsme byli na návštěvě u babičky. A po dlouhé době jsme se dívali na televizi. Všimli jste si, že je všude jen násilí? Vraždy, rvačky, znásilnění, všude samá krev a to už od rána. Mně to nepřijde normální. A na to se dívají i malé děti! Co je tím učíme? Že násilí je normální. Jenže není. Když se vám nelíbí něčí názor, neznamená to, že ho […]

Mám pár rokov po tridsiatke a nikdy by som nepovedala, že sa jedného dňa prebudím zo zlého sna do reality. Aj vám sa niečo podobné stalo? Žila som si svoj život pokojne v trápeniach, starostiach, v akejsi bubline bez toho, aby som vnímala, čo sa okolo nás deje. Vzdelávala som sa, čítala knihy od výmyslu sveta a skvelých autorov. No stále to nebolo ono… Stále som […]

Dnes k nám na návštěvu přišla kamarádka s dětmi. Byli jsme spolu na hřišti, skočili jsme i na zmrzlinu a pak jsme si šli popovídat u kafíčka u nás doma. A jak to vždycky bývá, přišla řeč i na ceny a strach, jestli nás po rodičovské dovolené někdo vezme do práce. Bavili jsme se i o podfuku s CO2, jak si s tím pár jedinců cpou peněženky. A kdo by dnes nemluvil o […]

Túto vetu som počula najmenej tisíckrát. „Nehas, čo ťa nepáli, lebo inak budeš mať poriadny problém.“ Stalo sa z nej v spoločnosti akési nepísané pravidlo, ktoré nám diktuje držať ústa a krok. Vidieť len malú časť toho, čo sa deje, zabudnúť na kritické myslenie, alebo pre istotu vôbec nemyslieť. Na svete je hlad. Nie je to problém len rozvojových krajín. Na […]

Prechádzala som sa po pláži so svojím manželom ruka v ruke. Všetko sa v tej chvíli zdalo tak ideálne. Naša vytúžená svadobná cesta, morský vánok sa mi hral s vlasmi, slaná voda mi obmývala nohy, ktoré sa každým krokom zabárali do piesku. Pomyslela som si, milujem ten pocit, následne, milujem svet. Vztýčila som hlavu a neďaleko stála obrovská socha. Boli na nej ľudia, […]

„Akoby u nás doma bývalo dvadsať ľudí, nie dvaja dospelí a jedno dieťa,“ pomyslela som si dnes pri vešaní bielizne. Niekedy mám pocit, že sa nedokážem vymotať z kolobehu prania, sušenia a skladania. Žehlím len výnimočne. Teda vtedy, keď naozaj musím. Počas prázdninového režimu sa množstvo špinavej bielizne stupňuje. Striedajú sa u nás deti, navštevujeme […]

Dnes ráno začal jako obyčejný pracovní den. Vstala jsem do práce a protože bylo dusno a probudila jsem se celá zpocená, docela jsem se těšila, že se při dešti cestou osvěžím a bude se lépe dýchat. Bohužel, moje očekávání se nevyplnilo. Po cestě na autobus to bylo ještě příjemné a v autobuse jsem si hned otevřela i okénko. Ještě chvíli jsem dýchala ten čerstvý […]

Každý večer, potom, čo zavrieš očká a vydáš sa do sveta snov, si aj ja, tak, ako mnoho tisíc mamičiek, oteckov, babičiek, dedov, tiet, strýkov…sadám k počítaču a spoločne pracujeme. Pracujeme na vybudovaní Tvorivej spoločnosti. Áno, svet v tvojich detských očkách zatiaľ vyzerá len prekrásny, pretože teraz vnímaš vôňu kvetov, ligotanie slnka na vodnej hladine […]

„Vari existuje nejaký vyšší cieľ, ktorý by mohol ospravedlniť smrť? Stratu ľudského života? V dnešnej spotrebiteľskej spoločnosti rozhoduje jeden človek o tom, či budú tisíce či milióny ľudí žiť, alebo zomrú. Nie je to hlúposť? Je to jedno, prečo to robí: pre peniaze, moc, alebo je to jednoducho magor, ktorý sa povýšil na úroveň Boha.” Dušan Valeček: […]

Najprv som si myslela, že sme preskočili jeden mesiac. Ráno som sa pozrela von z okna a videla som, že neďaleký les sa už poriadne sfarbil do oranžova. Nešlo mi to do hlavy. Veď prvé žlté listy sa objavujú na konci augusta. Ešte stále máme júl. Tak kde sa stala chyba? Všetko vysychá Doma som nebola len pár dní. Užívala som si o pár stupňov chladnejšie počasie na severe […]